[16. července 2016]

16. července 2016 v 22:10 | Anička
Příjde mi, že se všechno kolem mě hroutí a já sama už se nějákou dobu válím na podlaze a ne a ne tu svojí tlustou prdel zvednout. Chodím na brigádu s přítelem, kde si na mě mistr zasednul a na Honzu je jako svatoušek, pořád se s ním směje.. dneska jsem ztratila mobil, který sem ještě ani nesplatila a neměla jsem ho ani rok. Tak moc jsem na něj dřela! A aby toho nebylo málo, přítel na mě taky zvysoka........... Od té chvíle, co jsem neměla mobil, je na mě hnusnej, skoro semnou mepromluvil, sedí u počítače a chechtá se tam s kámošema. A do toho mám už pořádn mindrák z mojí postavy, kterou neřeším jen já, ale už i přítel a začala s tim i jeho rodina (se svojí se nevídám). Jak se mám dostat z tohodle kolotoče?! Já opravdu nevím. Normální člověk je jednu chvíli nahoře a jednu chvíli dole, to chápu. Já jsem pořád dole. Proč? To se mám považovat za nenormální? Protože poslední dobou si opravdu tak připadám a nepřidává mi to na mém nízkém sebevědomí.

Strašně mě mrzí, jak jsem skončila, protože nemít rodiče, kteří nedokážou chodit do práce, jen si půjčovat a hulit jednu zadruhou, ikdyž mají doma 4 děti včetně mě... , tak jsem ještě teď s nima, možná ráda i v 19ti, mám dokončenou školu a zůtalo by mi těch pár kamarádů, co jsem měla. Teď to byl rok, co jsem bez nich. Nechybí mi. Nechybí mi nic, protože jsem ani nikdy nic neměla. A ani když jsem pryč, tak neprojevují sebemenší náznak stezku. Že mi nepřijedou ani na maturiťák, s tím se se už smířila. Momentálně se smiřuji se ztrátou toho telefonu.


 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 19. července 2016 v 8:28 | Reagovat

Ahoj nechceš spřátelit?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama